Po ústupu posledního glaciálu před 10 000 lety postupně pokryly Jesenicko až po hřebeny smíšené lesní porosty. Kultury neolitu osídlovaly Pomoraví jen po jižní svahy Nízkého Jeseníku, neboť kraj s extrémním klimatem neposkytoval zemědělcům vhodné podmínky k životu. Na Rýmařovsku se objevují první stopy člověka až v posledních staletích př. Kr. Přichází Keltové rýžující zlato na řekách Moravici a Oskavě. Výraznější přítomnost Germánů prokazují četné nálezy římských mincí v západní části Rýmařova. Slovanské zemědělce kmene Holasiců Jeseníky nepřitahovaly, a tak zůstaly opět na dlouho pusté.

Přijatelnější životní podmínky, v závěru raného středověku, způsobily relativní přelidnění moravských nížin a vynutily si osídlování neobsazených částí země. První skupiny česky mluvících zemědělců se usadily v první půli 12. století v oblasti Huzové, jež se stala jádrem osídlování Sovinecka, na užší Rýmařovsko lidé dorazili později. V první půli 13. století dosáhla moc Přemyslovců Hrubého Jeseníku a v našich končinách vznikla řídká síť nevelkých vsí ovládaných ze správního centra na rýmařovském Hrádku. Kolem roku 1250 kraj zpustošila válka. V nedlouhém odstupu dorazili do našich končin němečtí kolonisté a před rokem 1278 vzniklo též městečko Rýmařov. K zeměpanskému panství rabštejnskému přibylo jižněji též zboží pánů ze Sovince. Bouřlivý rozvoj Rýmařova vyvolala těžba železných rud, jež proťaly Rýmařovsko středem v pásu od jihozápadu k severovýchodu. Nad nimi se těžilo zlato, stříbro s olovem, měď a později zinek. Regionu přinášela užitek staletá kooperace s bohatým jihem. Nadějný vývoj ukončily války mezi moravskými markrabaty. V srpnu 1405 byl Rýmařov dobyt, vypálen a zpustošen. Oblast se vzpamatovala až za vlády Jiříka z Poděbrad, ale k další katastrofě došlo v srpnu 1474. Obě panství se stala krvavou obětí uherských oddílů Matyáše Korvína. Mnohá sídliště zanikla navždy, jiná se obnovila až o padesát i sto let později.

Renesance přinesla vzdělanost a vrátila kraji klid, mír i rozvoj, třebaže se i královský Rýmařov stal poddanským. V půli 16. století konvertovala většina obyvatel k luterství a v protihabsburském povstání 1618-20 zůstali lidé věrni českým a moravským stavům. Třicetiletá válka se projevila v plné síle až v letech 1643-50, kdy se Rýmařovsko ocitlo v moci násilnické švédské soldatesky, když obsadila Sovinec i Rabštejn. Po odchodu nepřátel zůstal region způle vylidněný, zcela zchudlý a vystaven tvrdé rekatolizaci. Sovinecké panství zakoupil řád německých rytířů. Díky statečnosti měšťanů i vrchnosti minuly Rabštejnsko čarodějnické procesy, ale hranice hořely na Sovinecku. Hutě a doly způsobily děsivou ztrátu lesů, a tak se stal roku 1721 požehnáním kraje příchod hrabat Harrachů, kteří obnovili lesní bohatství a dali místním práci v plátenické manufaktuře v Janovicích, v obnovených dolech a hutích, ačkoli území ohrožovaly války s Prusy.

K zásadním změnám došlo v průběhu 19. století, kdy se u nás objevily první stroje. Oblast se stala průmyslovou až v druhé půli století, kdy vznikl rýmařovský okres a region i továrny spojila se světem železnice (1878). Rýmařovsko obsadil průmysl dřevozpracující, textilní (hedvábí, plátno, bavlna, juta, krajky, prádlo), kožařský, potravinářský, strojírenský a modernizoval se hutní a kovozpracující, ačkoli dolování zvolna ustalo. Do první světové války se dotvořila dokonalá hospodářská struktura okresu a dál se rozvinulo dobytkářství. Vznik Československé republiky přijali místní Němci s rozpaky, ale poválečná konjunktura se stala základem solidní spolupráce. Hospodářská krize a nástup Hitlera v Německu situaci zhoršila, ale nacismus se pevně uchytil až v tragickém roce 1938. Rýmařovsko se stalo po Mnichovu součástí nacistické Německé říše se všemi tragickými důsledky. Jeseníky se staly územím koncentráků a zajateckých táborů, na sklonku války, jež se stala tragédií snad všech rodin, i územím, kudy procházely pochody smrti. 7. května 1945 město obsadily po krátkém střetnutí sovětské jednotky a území se vrátilo zpět k československému státu. V letech 1945-1947 došlo s tíživým exodem Němců k zásadní výměně obyvatel. Noví čeští osídlenci se museli vyrovnat s obtížným klimatem, stagnující dopravou i dlouhodobým nedostatkem potravin. V letech 1945-1948 se snažili noví příchozí udržet aspoň část průmyslu v chodu, ale následující půlstoletí izolace od světových odbytišť a nezdravá centralizace zlikvidovaly celé průmyslové obory i kvetoucí dobytkářství. Chvályhodné snahy o částečný návrat průmyslu od konce šedesátých let nebyly dostatečnou kompenzací a úpadek celoevropského hedvábnictví se stal v době normalizace tristní tečkou za slavnou minulostí.

Také Rýmařov zažil od roku 1968 neobyčejné národní sjednocení, důvěrně sovětskou okupaci i trapnou podlézavost mocných. Pád komunistického režimu na sklonku roku 1989 nabídl nové naděje a možnosti podnikání, jež však zatím zůstávají mnohdy nevyužity. Došlo však k významnému rozvoji kultury, zachovaly se starší osvětové instituce, obnoveno původní městské muzeum a založeno nové na Kapličkovém vrchu v Malé Morávce, jen v Rýmařově se poprvé za dobu jeho existence objevily již tři umělecké galerie a další fungují na Sovinci a v Jiříkově, vzrostl počet středních škol a množství učňovských oborů, vysokou úroveň udržuje základní umělecká škola, lze konstatovat též všestranný hudební život a pracuje též dlouhá řada spolků. Rýmařov dobývá úspěchy i na sportovním poli, nabízí terén pro cykloturistiku, umělý led na hokejovém hřišti a vynikající zimní běžecké a sjezdové tratě v Karlově i na Pradědu. Je třeba využít lépe jedinečné turistické možnosti čisté a půvabné horské i vrchovinné přírody stejně jako řady významných památek.

Mikroregion Rýmařovsko se nachází v severovýchodní části České republiky nedaleko hranic s Polskem a je součástí Moravskoslezského kraje. Rozkládá se v jedné z turisticky nejatraktivnějších oblastí Jeseníků, jeho dominantou a orientačním bodem je nejvyšší moravská hora Praděd.
Až třetina území Mikroregionu Rýmařovsko je součástí Chráněné krajinné oblasti Jeseníky, dále Přírodního parku Sovinecko a území Natura 2000 a jeho předností je pestrá a bohatá příroda. Významná část Mikroregionu je rovněž pokryta zalesněnými plochami (cca 50 % území). Charakter krajiny poskytuje v každém ročním období mimořádné podmínky pro turistiku a rekreaci. V zimě nabízí ideální sněhové podmínky s nejdelší dobou lyžování v České republice.

Mikroregion sdružuje 14 obcí s necelými 18 tisíci obyvatel. Město Rýmařov je spádovým městem a tvoří přirozené centrum pro okolní obce Stará Ves se Žďárským Potokem, Dolní Moravice s Horní Moravicí a Novou Vsí, Malá Morávka s Karlovem, Malá Štáhle, Břidličná s Vajglovem a Albrechticemi, Jiříkov se Sovincem a s Těchanovem, Ryžoviště, Horní Město s Rešovem, s Dobřečovem, se Skálami a Stříbrnými Horami, Tvrdkov s Rudou a Mirotínkem, Velká Štáhle, Dětřichov nad Bystřicí s místní částí Krahulčí, Václavov u Bruntálu a Lomnice.

Rýmařovsko leží v jedné z nejoblíbenějších turistických oblastí na Severní Moravě a ve Slezsku – v Jeseníkách. Díky zachovalé a rozmanité přírodě jsou Jeseníky s podhůřím rájem všech turistů a aktivně smýšlejících lidí.
Z osmi rozhleden je možné pohledět na vysoké hory Hrubého Jeseníku a Králického Sněžníku, které se střídají s romantickou krajinou Nízkého Jeseníku, Rychlebských hor a mírně vlnícími se kopečky Osoblažska. Dominantou Jeseníků je nejvyšší hora Moravy – Praděd (1 491 m), často přezdívaná „Moravský ledovec". Zájemce o poznávání zaujme nejen řada přírodních, historických a sakrálních atraktivit, ale také nejmladší vodní nádrž České republiky Slezská Harta, která leží 15 km od Rýmařova. Slezská Harta nabízí nejen možnost provozování vodních sportů, ale také rybaření.

Dostatečné množství srážek v zimním období zaručuje dobré sněhové podmínky pro zimní rekreaci v dobře dostupných ubytovacích a stravovacích zařízeních. Cyklobusy v létě a skibusy v zimě jsou v provozu ve směru Ostrava – Ovčárna, Olomouc – Malá Morávka – Karlov, Šumperk – Ovčárna a Krnov – Ovčárna.
Perfektně udržované značení tras, variabilita podle jejich náročnosti i délky uspokojí každého milovníka hor. Pro bližší poznávání přírody byly zřízeny naučné stezky s informačními tabulemi a popisem přírodních zajímavostí. Cykloturistické trasy vedou zajímavými místy po málo frekventovaných silnicích, polních a lesních cestách.
Největší lyžařská centra Jeseníků Malá Morávka – Karlov a Praděd nabízejí svahy různé obtížnosti vhodné pro zkušené lyžaře i začátečníky. Udržované a dobře značené běžecké tratě a okruhy jsou napojeny na „jesenickou magistrálu" Skřítek – Malá Morávka – Karlova Studánka – Praděd – Červenohorské sedlo – Keprník – Šerák – Ramzová a nabízí běžkařům podél svých tratí překrásné výhledy. Samozřejmostí nabídky služeb pro turisty jsou půjčovny kol, lyžařské výzbroje a vlídné přijetí jejich poskytovatelů.

K Městskému muzeu Rýmařov a Informačnímu centru náleží také knihovna. Čtenář zde nalezne na 3000 svazků. Jedná se o literaturu regionální, historickou, kulturní, přírodovědní a další. Kromě monografických publikací je zde možné nalézt také různé sborníky či periodika, které se nejčastěji vztahují k regionu. Od roku 2012 přibylo v knihovně oddělení německé dobové literatury. Jedná se především o klasickou literaturu z druhé poloviny 19. a první poloviny 20. století. Tato sbírka čítá na 800 svazků.

Možnost využití PC v knihovně ke studiu.

Otevírací doba

Muzeum založil v roce 1901 místní podnikatel a představitel města Wilhelm Ludwig. V letech 1992 - 2001 postupně vznikaly jednotlivé expozice, mezi něž patří i filiální expozice nacházející se v budově 1. ZŠ. Fond v současné době čerpá z darů, sběrů muzea a nákupů. Výstavní předměty, které byly původní součástí našich sbírek, představují dnes spíše vzácnost - k dispozici jsou spíše znovu navrácené či alespoň zapůjčené exponáty.
Muzeum nabízí ve čtyřech expozicích přehled historického vývoje Rýmařovska, historii zdejšího dolování a textilnictví (nelze opominout unikátní sbírku hedvábných brokátů) a geologii jižního Jesenicka. Patří k němu i externí volně přístupná geologická expozice v lokalitě Hrádek. Součástí muzea je též Galerie Octopus.

Otevírací doba

Vstupné

Dospělí: 30,- Kč
Studenti, děti do 15 let, důchodci: 20,- Kč
Hromadné vstupné (nad 5 osob): 10,- Kč

Externí expozice Městského muzea Rýmařov nazvaná" Dějiny textilnictví na Rýmařovsku" se nachází v budově Hedvy Brokát Rýmařov na ulici Opavská. Jak z názvu vyplývá, seznamuje návštěvníka s dějinami v oblasti Rýmařova velmi významného fenoménu textilnictví. Expozici doprovází také výstava fotografií, které vznikly na téma textilnictví v rámci fotografické soutěže. Expozice i výstava byly vytvořeny v rámci projektu „Krása, která zahaluje“, jenž je spolufinancován z fondu mikroprojektů Euroregionu Praděd a městem Rýmařov.

Expozice je přístupná od 12. 2. 2015.