Do roku 1758 stála v Rudě pouze zvonička se zvonem z roku 1583 a hřbitov. Na místě současného kostela byla původně zahrada. Roku 1755 se zde ovšem odehrála zvláštní událost, která je dodnes pokládána za hlavní impuls k vystavění kostela. Královský sudí jel společně s uničovským radním lesem k rudskému mlýnu. Koně, kteří táhli jejich vůz, se náhle splašili a vůz se sesul do rokliny. Oba cestující však vyvázli bez újmy. Za záchranu svého života, kterou oba úředníci připisovali Panně Marii, nechali v Rudě vystavět kostelík. Stavba byla dokončena v roce 1758 a zasvěcena Panně Marii Sněžné. Jí patří i oltářní obraz. Na událost, která výstavbě kostela předcházela, upomíná obraz v předsíni kostela, na němž je zachycen výjev se splašenými koňmi. K pozoruhodným částem vybavení kostela patří rovněž starobylé varhany z roku 1762. Významnou kapitolou života Rudy bylo zdejší působení P. Jana Blokši (1861 - 1923), kněze, přítele Jaroslava Vrchlického a významného znalce díla Danta Alighieriho. Jako farář působil v Rudě v letech 1897 až 1901 a předtím byl sedm let profesorem češtiny a katechetou na Vyšší lesnické škole na Sovinci. Během svého pobytu v Rudě začal P. Jan Blokša psát kroniku farnosti a pořádat velké misie s náboženskými poutěmi, které lákaly do Rudy věřící až z Hané. V roce 1901 byl přeložen do Olomouce, kde se stal redaktorem náboženského časopisu Moravan. Zde také v roce 1923 zemřel. Při slavnostní pouti v roce 1991 byla odhalena pamětní deska P. Jana Blokši a jeho pozdějšího nástupce P. Antonína Vavrouška, který v Rudě působil od roku 1964 až do své náhlé smrti roku 1983 a měl rovněž velkou zásluhu na opravách kostela, fary.
