Horské lázně Karlova Studánka
Státní léčebné lázně Karlova Studánka leží ve stejnojmenné obci v nadmořské výšce kolem 800 m v údolí řeky Bílé Opavy pramenící na svazích na východní straně Pradědu. Tato oblast je vedle lázeňství i známým horským rekreačním střediskem. Obec leží v centru  lesního území o velikosti více než 1000 km čtverečních, zasahujícího do rezervace v okolí Pradědu. Tato poloha včetně skutečnosti, že v blízkosti nejsou žádné velké zdroje znečištění, je důvodem, proč jsou lázně vyhlášeny jako místo s nejčistším vzduchem ve střední Evropě. Vznik Karlovy Studánky je spojen se zdejšími léčebnými minerálními prameny. V 17. století došlo k prvním pokusům o jejich využití pro léčebné účely. V 18. století zde začaly růst první dřevěné domky pro léčebné koupele. V tomto období také vznikl úsměvný původní název Hinewieder, což znamená „tam a zase zpátky", německy „hin und wieder". Příčinou byl nedostatek ubytovacích kapacit, a proto se hosté museli ubytovat v okolních obcích a na léčebné koupele docházeli. Název Karlova Studánka se začal používat až od roku 1803. Rostoucí zájem o procedury vedl k tomu, že se zde začaly od roku 1782 budovat první lázeňské domy. V současné době se lázně specializují zejména na léčbu onemocnění cest dýchacích (více viz Vodní prameny - Prameny minerálních vod v Karlově Studánce.)
Středisko nabízí výborné celoroční podmínky pro rekreaci, pěší turistiku, cykloturistiku, běžecké a sjezdové lyžování (včetně večerního). V zimním období kyvadlová doprava spojuje Karlovu Studánku s dalšími známými středisky Jeseníků. V lázních jsou tenisové kurty a mimo sezónu je zde možnost zakoupení léčebných procedur. Jádro městské památkové zóny tvoří lázeňské domy, které byly postaveny v klasicistním a empírovém stylu v létech 1803-1893. Dalšími zajímavostmi jsou kaple sv. Huberta z let 1757-1758, umělý vodopád a venkovní Geologická expozice hornin z jesenické oblasti.

Kontaktní informace
Telefon: +420 554 798 111
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
www: http://www.horskelazne.cz/

Adresa
Horské lázně Karlova Studánka státní podnik
Karlova Studánka 6
793 24 Karlova Studánka

Priessnitzovy lázně Jeseník
Priessnitzovy léčebné lázně leží v malebné poloze na svazích Studničního vrchu v průměrné nadmořské výšce 620 m. Areál Priessnitzových lázní je citlivě zasazený do krajiny a tvoří dominantu širokého okolí. Lázně mají mimořádně příznivé klimatické podmínky a umožňují léčit hosty ve všech ročních období. Ze tří stran, ze severu, západu a jihu je chrání vysoké hřebeny hor, pouze směrem na východ je údolí otevřeno do polských rovin. Zdejší mikroklima je velmi vhodné pro léčení horních a dolních cest dýchacích, potíží krevního oběhu, nervové soustavy a vegetativního nervstva. V současné hektické době jsou Priessnitzovy lázně skutečnou oázou klidu a relaxace a nabízí určitou formu prevence proti možným chorobám. Zajímavou náplň mají i krátkodobé lázeňské pobyty, které mají za cíl zvýšit tělesnou i duševní kondici. Za svou existenci a pozdější proslulost vděčí lázně jedinému člověku, a to Vincenzi Priessnitzovi, zakladateli vodoléčby, který v roce 1822 založil na Gräfenbergu první vodoléčebný ústav na světě. V blízkém okolí, především na svazích Studničního vrchu, vyvěrá ze země na 80 registrovaných a pojmenovaných pramenů. V současné době navštěvuje Priessnitzovy lázně přes 20 000 hostů ročně.

Kontaktní informace
Telefon: +420 584 491 111
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
www: http://www.priessnitz.cz/

Adresa
Priessnitzovy léčebné lázně a.s.
Priessnitzova 299
790 03 Jeseník

Lázně Velké Losiny
Lázně Velké Losiny jsou jedny z nejstarších moravských lázní (zmínka pochází již z roku 1296, první lázeňská budova byla postavena v roce 1592) vznikly v místě vývěrů termálních sirovodíkových pramenů (teplota Žerotínského pramene je 36,2°). K léčebným účinkům přispívá přírodní prostředí v podhůří Hrubého Jeseníku s širokými možnostmi aktivního odpočinku, kulturního a společenského vyžití. Lázeňský areál tvoří čtyři pavilony postavené v polovině 20. století a park se vzácnými stromy a množstvím rododendronů a azalek. Lázně se od roku 1950 staly rehabilitačním střediskem pro léčbu následků neuroinfekcí, zejména dětské obrny, v současné době se léčí i obrny nervového původu, stavy po náhlých mozkových příhodách a další. V jižní části obce se nachází zámek Velké Losiny z let 1580 - 1590, který patří k nejzachovalejším památkám pozdní renesance v České republice. V přírodním krajinářském parku před zámkem je zastoupeno 140 druhů listnatých a jehličnatých dřevin. Další významnou památkou je ruční papírna, která je nepřetržitě v činnosti od 90. let 16. století. až dosud. Termální voda je využívána i pro provoz termálního koupaliště v severní části lázeňského parku s provozem od května do září. (Více viz Přírodní koupání - Termální koupaliště Velké Losiny.)

Kontakní informace
Telefon: +420 583 394 111
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
www: http://www.lazne-losiny.cz/

Adresa
Lázně Velké Losiny, s.r.o.
Lázeňská 323
788 15  Velké Losiny

Možnost provozovat vodní sporty se výrazně zlepšila vybudováním vyrovnávací nádrže Slezská Harta na řece Moravici. Velká vodní plocha s čistou vodou v krajině jen velmi málo zasažené civilizačními jevy je lákladlem nejen pro milovníky rybaření, koupání, ale zejména také pro vodní plachtění a podobné sporty. Vodákům naproti tomu je možné nabídnout jen poměrně krátký úsek řeky Moravice. V blízkosti Rýmařovska najdou zájemci o potápění nejen vhodná místa na vodní nádrži Slezská Harta, ale zejména vyhlášený zatopený břidlicový lom ve Svobodných Heřmanicích.

Jachting a půjčovny lodí na Slezské Hartě
Na přehradě Slezská Harta jsou jedny z nejlepších podmínek k provozování jachtingu v naší republice. Přehrada je členitá se spoustou zátok a má velmi dobré větrné podmínky, převládají větry západní a severozápadní. Vodní plocha je otevřená a větry mají stálý směr na většině míst přehrady, kromě dvou úseků. Maximální výška vln nepřesahuje jeden metr. Vodní proudy jsou zanedbatelné. Síla větru někdy dokáže překročit v poryvech 25m/s a v úseku zúžení za obcí Roudno směrem k největší otevřené ploše přehrady se vytvoří tryska, která proud vzduchu ještě zrychlí. Křižování proti větru a vlnám v tomto místě a za silného větru je zajímavým zážitkem. Na přehradě je spousta vhodných míst na kotvení i kýlových plachetnic, dá se dojet až ke břehu a vystoupit „suchou nohou" jsou tu zátoky, kde se dá stát bezpečně na kotvě, je zde zatím minimální lodní provoz a zátoky jsou prázdné. V sezóně se počet kajutových plachetnic pohybuje okolo 8 až 10. Délka záplavy je okolo 17 km, největší šířka 1,7 km. Voda je zde čistá a málokdy kvete. Majitelé kotví své plachetnice na svépomocně vybudovaných bójích. Na přehradě jsou prozatím čtyři kotviště, kde jsou stálé bóje a stojí tam více než dvě plachetnice. U obcí kolem přehrady se začínají postupně vytvářet podmínky pro turistiku a rekreaci - ubytovací služby, pláže, hlídaná parkoviště a další.  V zátoce vodní nádrže Slezská Harta u Nové Pláně působí od roku 2003 první půjčovna kajutových plachetnic na Slezské Hartě s výukou plaveb pro začínající i pokročilé jachtaře - Yachtsport. Nabízí nejen plavby pro jachtaře, ale i plavby pro návštěvníky Slezské Harty. Lodě jsou standardně vybaveny - záchranné vesty, vyvazovací lana, fendry, elektromotor, kuchyňské nádobí, apod. a jsou vybaveny předepsanými záchrannými prostředky.
Sezóna na Slezské Hartě začíná 1. května a končí 31. října.

V nabídce Yachtsportu jsou:

• plavby pro děti formou školních výletů. Výlety mohou být jednodenní nebo dvoudenní. V případě dvoudenního výletu je zajištěno přespání ve stanech na soukromém pozemku
• turistické plavby pro návštěvníky Slezské Harty, kteří mají zájem poznat přehradu z jiného úhlu pohledu a zkusit si, co obnáší plavba na plachetnici. Plachetnice má kapacitu 12 osob
• plavby pro začínající jachtaře
• speciální zdokonalovací plavby pro jachtaře
• plavby pro pokročilé jachtaře.

Více informací na http://www.slezskaharta.eu/

Vodáctví - Řeka Moravice
Jediným sjízdným tokem na území Rýmařovska je řeka Moravice, která pramení na svahu hlavního hřebene hrubého Jeseníku ve Velkém kotli v nadmořské výšce 1170 m n. m. Její tok dlouhý 106 km se těsně za městem Opavou vlévá do řeky Opavy. Řeka se celá sjet nedá. Postupně zde byly vybudovány dvě přehrady - nejprve Kružberk (1955) a poté Slezská Harta (1997). Vodácky se proto dají využít dva úseky. Horní úsek (pro kajaky a uzavřené lodě) vede od ústí Kotelného potoka na západním okraji Karlova pod Pradědem (km 97,7) do Malé Štáhle - obtížnost WW II !! (úzké toky s rychlejším proudem a občasnými návaly proudu na břeh a s možností překážek dobře viditelných) a dále ke Slezské Hartě (Nová Pláň, km 74) - obtížnost WW I (lehký tok s občasnými peřejemi). Tábořit je možné v Karlově pod Pradědem (km 97,7). Dolní úsek (pro všechny typy lodí) začíná pod Kružberskou přehradou a pokračuje do Podhradí, Hradce nad Moravicí a Opavy. Moravice není běžně splavná, šance na horním úseku je zjara nebo po vydatných deštích, na dolním konci pak vše záleží na tom, kdy bude přehrada vypouštět vodu - naštěstí existují předem dané termíny. Za příznivých podmínek je možné sjet i Podolský potok, který se vlévá do Moravice u Velké Štáhle. Uvádí se obtížnost WW II ve vrchní části toku a WW I v části spodní, dokumentace prvosjezdů však podle veřejně dostupných zdrojů dosud nebyla ověřena.

Potápění
V obci Svobodné Heřmanice, jedno z dřívějších významných středisek těžby štípatelných pokrývačských břidlic, se nachází zatopený lom. Jeden z bývalých lomů, dnes zatopený vodou, je oblíbeným cílem potápěčů z celé ČR, ale i z nedalekého Polska. Zdaleka viditelný lom v nadmořské výšce cca 450 m, má délku cca 500 m, šířku 50 - 70 m, hloubka je až 37 m. Vstup do vody je prudký, v roce 2007 bylo nainstalováno ocelové molo, které slouží pro dálkové plavce a rekreanty i pro potápěče. Dále byly položeny betonové panely, které v současné době tvoří schody a dá se po nich bezpečně a pohodlně sejít až k vodě. V místě není zřízeno žádné sociální zařízení ani občerstvení, stanování není povoleno. Voda není vhodná k rybaření.  Kvalita vody je sledována Krajskou hygienickou stanicí v Ostravě, informace lze najít na internetových stránkách www.khsova.cz. Potápěčská základna je vybavena dekompresní komorou. Kolem lomu vede cyklostezka ke Slezské Hartě. Auta se nechávají na prostorném, ale přesto často přeplněném parkovišti asi 20 metrů od vody. Ve Svobodných Heřmanicích najdete jak plnění lahví, tak i příjemné a dostupné ubytování.